Mlýnková Išková: Jakým být, či nebýt zastupitelem?

05. 10. 2017

Práce zastupitele, pokud ji chce člověk dělat opravdu férově, umí být někdy opravdu těžká. Mnoho lidí se o dění ve městě nezajímá, a proto mají zastupitelé tendence vyhovět požadavkům různých skupin lidí. Avšak takové požadavky se často kříží se zájmy všech obyvatel města. A potom je hrdina ten, který vyhoví ukřičenému zlomku obyvatel a darebák ten, který myslí na všechny občany.

 

Mlýnková Išková: Jakým být, či nebýt zastupitelem?

 

Prodej Pastelek


O tom jsme se mohli názorně přesvědčit na zářijovém jednání zastupitelstva. Hned na začátku schůze se projednával prodej bytu na Pastelkách. K těmto bytům se vypracoval znalecký posudek, který, jak přímo na zastupitelstvu uvedl právník města, reflektuje technický stav budovy. I přesto ale Rada zastupitelstvu doporučila, aby se byty prodaly za 40 % jejich hodnoty.


Na zastupitelstvo se zcela logicky přišlo podívat spoustu lidí žijících na Pastelkách. Toho okamžitě velmi okatě využili někteří zastupitelé, kteří obhajovali prodej za 40 % a dokonce navrhovali i menší procento. Za co samozřejmě sklidili uznání přítomných obyvatel z Pastelek. My zastupitelé za Svobodné jsme naopak namítali, že není důvod neprodávat za tržní cenu, za skutečnou hodnotu, jakou byt má. Za to jsme to samozřejmě od lidí žijících na Pastelkách pěkně schytali.


Ale co nás vede k tomuto názoru? Není to tak, že bychom někomu nepřáli byt za nižší cenu. Ale je ta nižší cena férová k ostatním obyvatelům města? Jak jsem podotkla na zastupitelstvu, my zastupitelé nejsme zástupci jen těch občanů, kteří žijí na Pastelkách, jsme zástupci všech Hodoňáků. Podle slov paní Bimkové z Městské bytové by se byty při 40 % ceně prodali cca za 40 miliónů. Z toho mi jasně vyplývá, že pokud se neprodají za tržní hodnotu, ale jen za 40 %, zbytek obyvatel přijde cca o 60 miliónů korun. A to není zrovna málo. Je to víc jak desetina ročního rozpočtu města. Tyto peníze se mohou investovat do chodníků, do silnic nebo do parků. Do věcí, které používají všichni obyvatelé města.


Levnější cena. Je obhajitelná?


Argument pro to, prodat za nižší cenu je ten, že obyvatelé Pastelek přece v bytech léta žili, a proto mají právo koupit od města byt levněji. Já říkám, že žádné takové právo ani nárok neexistuje. Tím, že někdo žije v městském bytě opravdu žádnou službu městu nedělá. Město má nájmy levnější než soukromí pronajímatelé, takže nájemník v městském bytě je naopak oproti jiným ve výhodě. Teď chce být ve výhodě po druhé a koupit byt opět levněji. Město tedy za peníze všech daňových poplatníků postavilo byty (ano výstavba pastelek byla hrazena i z dotace, ale dotace tvoří zase jen daně) a teď je malé skupině lidí prodá levněji. Takže na tom bude opět tratná ta zbylá obrovská skupina daňových poplatníků, která přijde o 60 miliónů.


Také se argumentuje tím, že chudáci lidi museli žít v takových příšerných bytech a teď jim je chtějí někteří prodat za tržní hodnotu. Tohle je ale přece o rozhodnutí každého z nich. Pokud jim přišly byty tak hrozné, nikdo jim nebránil se z bytu odstěhovat. A také pokud se jim cena nelíbí, nikdo nájemníky nenutí, aby si byt koupili.


V tom všem mi navíc vyvstává další otázka. Jak k tomu přijdou ti obyvatelé Hodonína, kteří nemají tu skvělou možnost koupit si byt za 40 %? Doplatí jim snad město 60 % jejich hypotéky? Asi těžko. Tohle není nic proti obyvatelům z Pastelek. Stejný názor bych měla v případě jakéhokoli prodeje. Stejný názor jsme také prezentovali opakovaně i při prodeji jiných městských bytů.

Já chci být zastupitelkou, která se chová zodpovědně vůči všem občanům a zodpovědně vůči jejich penězům, které jim stát prostřednictvím daní sebral. Nechci být zastupitelkou jen pro ty, kteří zrovna něco chtějí a jsou připraveni si to vykřičet.


Možná je populárnější ten druhý typ zastupitelů. To se uvidí příští rok ve volbách. Já však budu mít alespoň dobrý pocit, že jsem se snažila posunout Hodonín někam dál, a ne jenom zalíbit se těm, kteří něco chtějí a to na úkor ostatních obyvatel města.